1000 MILES ADVENTURE - 14.den, 16.7.2023, 51,6 kilometrů

    Neděle 16.7.2023

    BUTY: "Co by hledal fakír v lázních, zeptají se všichni blázni, co by hledal se svou vnitřní kázní, zase jenom tvrdou kázeň, sem tam někde horkou lázeň, pomyslí si pravý fakír v lázních."

    Ráno jsme si po nějaké době dali klasického domácího turka z pořádného hrnku, kterou nám náš hostitel Janko nachystal. Včera jsme byli dost unavení, moc jsme toho nenamluvili, a tak teď máme trochu času probrat život. A v 5:45 se odebíráme na okraj ještě spící obce, odkud přesně v šest vykročíme. 

U Janka Prepáče.

     Nějakou dobu šněrujeme opuštěnou silnici. Za Čavojem se ocitáme uprostřed krásné přírody. Přejdeme několik kopečků, objevíme opuštěný horský hotel Magura, který má zřejmě nejlepší časy za sebou. Pak už z dálky slyšíme zvony Chvojnického kostela, které svolávají na nedělní mši. V takto povznesené náladě se loučíme s poslední obcí Strážovských vrchů, které přecházejí do Nitranské nivy.

    Protože je od rána nesnesitelné vedro, nepohrdneme topolčanským pivem Topvar,  které nám načepují v Nitranském Pravnu. Vzhledem k tomu, že je dnes volný den, jsou všechny obchody zavřené. Naštěstí jsme si ze včerejška schovali svačinu, kterou jsme dostali na cestu - Ondrejovy vydatné krajíce - teď nám přijdou opravdu vhod. Nabereme tak sílu, než se vrátíme zpátky do hor, abychom se přes malofatranský Vyšehrad přehoupli do údolí řeky Turiec. 

Hospoda v Nitranském Pravnu.

    Přes obec Budiš, která nese název podle známé minerálky, spěcháme do Turčianských Teplic. Stále si ještě držíme naději, že to do deváté večer stihneme a spát budeme někde na Králové Studni. V Teplicích děláme zodpovědnou poradu, jaké jsou možnosti. Zda to riskneme a vydáme se do kopců nebo zůstaneme. Trojčlenku a snažíme se dopočítat z kombinace: zbývající čas, počet kilometrů a průměrná rychlost. Nakonec zbaběle kapitulujeme. Rozhodneme se, že si na pár hodin užijeme lázeňského života. 

    Ve městě je rušno, v cukrárně mají 36 druhů zmrzliny, na kterou je nekonečná fronta - nepřichází v úvahu. Velmi nás láká koupaliště, ale zapomněli jsme si na Míle přibalit plavky. Nakonec zakotvíme v kolibě Zuzana. Máme chuť na pořádnou typickou slovenskou specialitu, nabízí nám baraninu nebo kačacinu, a tak skončíme raději u smažáku.

    Zanecháváme ve městě dovolenkáře jejich prázdninovým radovánkám a odcházíme do Háje, za kterým budeme na vyvýšeném pahorku prodlívat do zítřejšího rána.